Citronovo-tymiánové sušenky

Citronovo-tymiánové sušenky řadím mezi své velice oblíbené a mohu je jen a jen doporučit. Oblíbila jsem si je asi díky jejich originální chuti, která je opravdu jedinečná a nedá se zaměnit s žádnými jinými sušenkami. Recept jsem čerpala z Martininy kuchyně a tímto jí moc děkuji. :-)

V původním receptu je uveden čerstvý tymián a čerstvý zázvor, neměla jsem ani jedno, tak jsem použila sušené a myslím, že to na výsledku nic nemění.

Suroviny:

• 1 a 1/2 hrnku polohrubé mouky + ještě trošku, 
• 1 lžička bezfosfátového prášku do pečiva, 
• špetka soli, 
• 1 a půl lžičky sušeného tymiánu, 
• 125 g másla pokojové teploty, 
• 1/2 hrnku hnědého cukru (dala jsem o něco míň),
• 1 lžíce nastrouhané citronové kůry,
• 1/2 lžičky sušeného zázvoru,
• 1 menší vejce,
• 1-2 lžíce šťávy z citronu,
• mléko na potření.

Komu se to nechce přepočítávat, tak zde jsou suroviny na dvojnásobné množství:

• 3 a 1/4 hrnku polohrubé mouky,
• 2 lžičky bezfosfátového prášku do pečiva,
• 1/4 lžičky soli,
• 3 lžičky sušeného tymiánu,
• 250 g másla pokojové teploty,
• 1 hrnek hnědého cukru (stačí o trošku míň),
• 2 lžíce nastrouhané citronové kůry, 
• 1 lžička sušeného zázvoru,
• 1 vejce, 
• 2 lžíce citronové šťávy, 
• mléko na potření.

Postup:

1. Máslo si předem vyděláme z ledničky, aby nám změklo.
2. Změklé máslo utřeme s cukrem, citronovou kůrou, vejcem a citronovou šťávou.
3. Pak přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva, sůl, tymián, zázvor. Vše řádně promícháme a pak rukama vytvarujeme těsto. S těstem by se mělo opravdu dobře pracovat, pokud se vám špatně pojí, tak přidejte trošku vody, pokud je naopak moc mazlavé, přidejte trošku mouky.
4. Hmotu si pak dáme na vál a vypracujeme válce o průměru asi 5 cm nebo jak chcete.
5. Dáme do lednice vychladit.
6. Pak nožem krájíme tenká kolečka (těstem si otáčíme, aby nevznikly při krájení šišky). Tento postup se mi zdál trošku zdlouhavý, příště vyzkouším, zda by se těsto nedalo klasicky rozválet a vykrajovat kolečka, pro mě by to bylo určitě rychlejší.
7. Kolečka dáme na plech s pečícím papírem, sušenky ještě potřeme mlékem a pečeme na 170 stupňů asi 14 minut. Jakmile začnou okraje sušenek zlátnout, tak plech vyndáme.

Jinak doufám, že už sem časem dát i příspěvek na téma vánočního cukroví, který je sice velice neaktuální, ale pro příští rok se bude určitě hodit.
Pro dnešek vše. :-)

Marcipánový dort ke druhým narozeninám

Já vím, je to už skutečně velmi dlouho, co jsem na blog vložila svůj poslední příspěvek. Cítím se trochu provinile vůči vám čtenářům, takže se za to omlouvám. Nabízí se tedy, abych řekla, že budu zase publikovat častěji, ale slíbit to bohužel nemůžu. Přesně za týden nastane ono datum, které mám v těhotenské průkazce napsané jako termín porodu. Popravdě přála jsem si, abych už tento víkend byla osvobozena od toho velkého těla a zároveň se těšila z malého nového tvorečka. Zatím ale nic, tak jsem si řekla, že se musím zaměřit na jiné věci a nesoustředit se tak na porod. Tak jsem se konečně přinutila k tomu, abych dokončila svůj příspěvek na téma narozeninového dortu, který jsem připravovala našemu malému, akorát to bylo už v létě.

K prvním narozeninám jsem připravovala malému tento dort, který byl nepečený a protože roční dítě ještě nemůže nebo spíš nemělo by jíst úplně cokoliv, tak jsem jej dělala hodně ovocný. U dortu k druhým narozeninám už jsem si chtěla vytvořit něco, co by bylo i vzhledově zajímavé a pro malého kluka atraktivní. A taky jsem toužila vyzkoušet práci s vlastním marcipánem. Myslím, že ač to byla moje prvotina, tak se vcelku zdařila. Pouze marcipánového krtka, kterého vidíte na dortu, jsem koupila v obchodě, na 3D marcipánový útvar jsem si ještě netroufla. :-)

Bohužel nemám fotky rozřezaného dortu, po rozřezání dortu byla pro mě situace už tak nepřehledná, že jsem fotku nezvládla. A jak vlastně dort chutnal? Mně i hostům chutnal náramně a syn si dal z celého dortu možná tak dva kousky na malou lžičku. Prostě neměl na mlsání náladu, raději zkoumal dárky a navíc v té době měl ještě trochu nedůvěru k neznámým věcem/jídlům. Takže asi tak. :-)

KORPUS
Suroviny:

• 200 g polohrubé mouky (klidně může být špaldová, já dala část špaldové),
• 200 g moučkového cukru (dala jsem poloviční množství),
• 1/2 bezfosfátového prášku do pečiva,
• 4 vejce,
• 10 lžic vlažné vody,
• 10 lžic oleje.

Postup:

1. Z bílků si vyšleháme sníh. 
2. Cukr se žloutky si také vyšleháme, přidáme vodu, olej, prosátou mouku s kypřícím práškem a nakonec lehce vařečkou vmícháme sníh z bílků.
3. Těsto vlijeme do kulaté dortové formy (buď si ji vymažeme máslem a posypeme hrubou moukou nebo použijeme pečící papír, já dělám většinou kombinaci - na dno papír, boky formy vymazat) 
4. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů tak 45 minut (mně to trvalo trochu kratší dobu). 
5. Poté, co dort vychladne, tak ho prořežeme. Já udělala prořez jen jeden. Záleží taky jak velikou máte formu. Ale nechtěla jsem riskovat potrhané těsto, protože s prořezem nemám tolik zkušeností. Jinak jsem prořezávala stylem, že jsem kolem dortu udělala nožem malý řez a pak jsem použila nit a šlo to opravdu moc hezky.

NÁPLŇ

Suroviny:

• 1 litr mléka,
• 40 g cukru (spíš by se hodilo napsat cukr dle chuti),
• 2 balíčky vanilkového pudinkového prášku,
• 2 kelímky netučného tvarohu (500 g),
• + jahodová marmeláda.

Postup:

1. Z jednoho litru mléka uvaříme pudink dle návodu.
2. Mezitím si v míse smícháme tvaroh s cukrem.
3. Jakmile je pudink hotový a trochu vychladlý, tak ho po troškách smícháme s tvarohovou směsí.
4. A nastává fáze naplňování dortu, plát korpusu potřeme jahodovou marmeládou a poté pudinkovo-tvarohovou směsí (tou nemusíme šetřit). Pak přiložíme další plát korpusu a postup se opakuje. Jestli máte tři pláty, tak postup zopakujete ještě jednou. Na závěr lehce potřeme i horní vrstvu a boky dortu, aby na něm lépe držel marcipán.

FALEŠNÝ MARCIPÁN
Píšu raději falešný marcipán, protože správně by měl marcipán obsahovat mandle, ale já tento mandlový prostě tentokrát nechtěla.
Byla to moje vůbec první zkušenost s marcipánem a s potahováním dortu takovou hmotou, proto jsem se bála, aby to nebyl kámen úrazu, který by mi vše zkazil. Proto jsem si dala opravdu záležet, abych našla ten pravý recept, který by fungoval. A musím říct, že jsem ho našla. Nejen že se s těstem výborně pracovalo, dobře se uhnětlo, dalo se válet a ani se netrhalo a navíc bylo i dobré. Jasné, zastánce zdravé výživy to množství cukru nepotěší, ale jednou za rok se snad takový dort povoluje. :-)
Recept opíšu přesně, jak jsem jej našla zde, s tím že jen napíšu můj komentář, jak jsem to dělala já. :-)

Suroviny:

• 200 g sušeného mléka,
• 200 g moučkového cukru,
• 3 lžíce sirupu (nejlépe glukózový, prý není moc dostupný, nevím, nehledala jsem, pak nejraději pšeničný, případně pšenično-ječný, nebo rýžový – ty koupíte ve zdrávé výživě, pozor ne javorový a ostatní řídké) - já jsem použila tuším kukuřičný sirup a taky to fungovalo,
• 2 lžičky oleje (nejlépe slunečnicový, aby byl bez vůně a chuti),
• mandlová tresť (nedávala jsem, místo toho jsem dala stejné množství vody),
• voda.

Postup:

1. V míse odvážíme cukr a mléko, při vážení rovnou do mísy prosíváme. Nepoužívejte plastovou mísu – prášek pak rád elektrizuje a lítá všude. Vhodná je skleněná nebo nerezová. (Já použila právě tu plastovou a nic se nedělo. :-)
2. Asi 3/4 směsi vysypte na hromádku na silikonový vál a doprostřed udělejte důlek. Do důlku odměřte olej a sirup. Sirup se táhne jako med, klidně ho ze lžíce prstem nahrubo setřete, poslední lžíci pak důkladně. Moje poznámka: Já to na vále nedělala, ale vše jsem míchala přímo v míse, tak nějak mám tento postup raději, protože mi suroviny aspoň nikam neutíkají.
3. Vezměte velkou stříkačku (20 ml), odměřte cca 5 ml mandlové tresti a do zbytku stříkačky “dotáhněte” 15 ml vody. Toto přidejte k surovinám na vále a odměřte do stříkačky dalších 20 ml vody, ale stříkačku už nechejte bokem, vodu budeme doplňovat podle potřeby. Celkem je potřeba cca 35 ml tekutin, ale záleží na tom, jak se dařilo setřít sirup ze lžíce, nakolik máme vlhký cukr a mléko a podobně. Moje poznámka: Já tenhle proces se stříkačkou neabsolvovalo, to první množství vody jsem si navážila do hrnku na kuchyňské váze a další po malinkatých lžičkách přidávala.
4. Umýt ruce a postupně ze surovin uhňácat plastelínu. Jak se vám zdá hmota hustá, přidejte trošku vody ze stříkačky, zředěná hmota se lépe propracuje, pak ji zase zahustíte zbylým sypkým práškem z válu nebo ze zbytku v míse. 
5. Jakmile máte hmotu zpracovanou, umyjte olepené ruce a prohněťte hmotu ještě jednou. Teď už je jako plastelína a skoro nelepí. Je připravená k barvení, válení nebo modelování. Při válení podsypávejte kukuřičným škrobem (opravdu ne bramborovým!).

A pak už nastal onen okamžik pravdy - potáhnout dort marcipánem. A protože jsem nechtěla ponechat nic náhodě, našla jsem na netu toto video, které mi velmi pomohlo s tím, jak se takové potahování dortu marcipánem vlastně dělá. Postupovala jsem přesně dle něj. Celou hmotu jsem tedy rozválela do placky a až ty zbytky jsem si pak obarvila.

Co se týče barvení, tak jsem se zásadně chtěla vyhnout jakémukoliv chemickému barvivu. Nakonec jsem zvolila jen dvě barvy a to kakaovou a žlutou. Kakaová hmota vznikla přidáním kakaa - množství už nevím, dávala jsem to tak od oka. Žlutá hmota vznikla přidáním koření kurkuma a opět jsem postupovala tak, že jsem po trochách přidávala kurkumy, až se mi hmota zdála přiměřeně žlutá.
Výsledné barevné hmoty jsem pak rozválela a vykrajovátkem na perníky vykrojila potřebné tvary. Jednotlivé tvary jsem pak umístila na dort, s tím že jsem je přilepovala pudinkovou náplní, což nebylo zrovna ideální, protože náplň mi pak začala téct po dortu a já jsem to musela pořád nějak spravovat. Až později jsem se dočetla, že stačí přilepovat vodou.

Sušenky z arašídového másla

Poslední dobou mám neustálou chuť na nějaké sušenky. Ale ne žádné z obchodu, tam můžu projít všechny regály a nezaujme mě ani jedna. A dokonce už mě nějak nebaví sušenky ze zdravé výživy. Takže co mi zbývá? Upéct si vlastní. :-) Už jsem jich teď poslední dobou dělala povícero. Jedny z mých nejoblíbenějších mám zde na blogu - Kokosovo-citrónové sušenky s červenou marmeládou a i když nejsem moc na kakaové dezerty, buchty, sušenky, tak nedávno jsem si pochutnala na čokoládových cookies Hanky Zemanové, o kterých píšu v loňském vánočním pečení. Ale teď už zpět k dnešnímu receptu, jsou to sušenky z arašídového másla, které jsem si taky velmi rychle zamilovala.

Do pečení právě těchto sušenek jsem si pustila kvůli velmi neoriginálnímu důvodu. Doma jsem měla skoro celé balení arašídového másla, kterému se blížila expirační lhůta. :-) V těhotenství se prostě mění chutě, takže arašídové máslo u mě leželo dlouho netknuté a nemohla jsem se na něho podívat. Zato teď si ho dám velmi ráda a tyto sušenky jsem během 14 dní dělala už dvakrát.
Jo a ještě jsem chtěla říct, že mám ráda typ sušenek, které jsou takové křupavé, samozřejmě ne zas úplně tvrdé, což jsou přesně tady tyto. Říkám to proto, že jsem poslední dobou dělala hodně sušenek, které měly výslednou konzistenci dost měkkou, tak jsem měla pocit, že jím spíš malé buchtičky nebo muffiny ve tvaru sušenek než sušenky samotné. Prostě si myslím, že sušenka má být trochu křupavá.

Inspirace zde

Suroviny:

• 300 g špaldové mouky (150 g hladké špaldové mouky, 150 g hladké špaldové celozrnné mouky),
• 140 g arašídového másla,
• 100 g másla,
• 100 g třtinového cukru,
• 2 vejce,
• 2 lžičky bezfosfátového prášku do pečiva.

Postup:

1. Rozpustíme si máslo. Mezitím si smícháme vejce s cukrem, přidáme arašídové máslo a pak rozpuštěné máslo.
2. Pak už přidáme mouky a prášek do pečiva a prvně jsem míchala pořád vařečkou, na závěr už bylo třeba rukama uhnětat těsto, šlo to hezky.
3. 2 plechy si vyložíme papírem na pečení a troubu předehřejeme na 180 stupňů.
4. Lžičkou si nabíráme těsto, které klademe na plech a z něj pak tvarujeme bochánky, placky, jak je se to dá nazvat. Kdo chce, může vidličkou přitlačit na sušenku a tím získá designově zajímavější tvar. Já zkusila oba dva způsoby a ten s vidličkou se mi zdál hezčí.

Varianta zdobení vidličkou

Verze sušenek bez zdobení vidličkou

Citronový cheesecake

Jakmile jsem tento koláč uviděla u Markétky na blogu, bylo mi jasné, že se do něj brzy pustím. Pustila jsem se do něj tehdy hned na druhý den, protože jsem na něj měla všechny suroviny. Markétka tehdy kombinovala ricottu a tvaroh. Já dala čistě ricottu, protože jsem ji doma zrovna měla, tudíž jsem si dovolila koláč nazvat jako cheesecake.

Musím říct, že náplň byla výborná a asi bych na ni nic neměnila. Trochu mě zklamal korpus. Bylo to dáno tím, že jsem měla opravdu hodně velké citrony, takže šťávy bylo hodně a taky kůry, takže jsem oproti původnímu receptu přidala víc mouky. Jenže co jsem nepřidala a co byla chyba, tak jsem měla přidat cukru aspoň na dvojnásobek. Citron je sám o sobě kyselý, kůra lehce hořká nebo jak popsat tu chuť a prostě sladké chuti výrazně chybělo. A celkově bylo toho korpusu jaksi moc, že se mi zdál na výšku zbytečně vysoký. No přístě bych to udělala asi tak, že bych použila jen jeden citron a když dva, tak hodně malinké, tak to je tak na vysvětlenou.

Ale musím říct, že problém se snězením u nás rozhodně nebyl. Dokonce když to jedl manžel, tak říkal, že se mu zdá velice dobrý právě ten korpus, takže ten na to měl úplně jiný názor. A já jsem to nakonec vyřešila po svém. Před každou porcí, kterou jsem si nandávala, tak jsem si nejprve ocukrovala cukrem moučka talíř, pak na něj položila koláč a korpus tedy řádně v cukru vymáchala. :-) Stejně jsem to porcovala i mému tatínkovi a ten chtěl ještě přidat. Takže možná to byly jen moje divné chutě a koláč byl vlastně ok, ale sladší být opravdu měl, to si myslím tak i tak. :-)

Suroviny:
Korpus

• 200 celozrnné špaldové mouky,
• 110 g špaldové hladké mouky,
• 40 g třtinového cukru,
• šťáva a kůra ze 2 bio citronů,
• 80 g másla,
• 2 žloutky.

Náplň

• 500 g ricotty,
• 2 bílky + 1 celé vejce,
• kůra z 1 bio citronu,
• 1 vrchovatá lžíce pudinkového vanilkového prášku,
• 80 g třtinového cukru.

Postup:

1. Nejprve si připravíme korpus a to jednoduše tak, že smícháme všechny suroviny a uhněteme rukama těsto. Jen si teda nezapomeňte dát dopředu změknout máslo.
2. Těsto rozválíme a natlačíme do formy, kterou si pro jistotu vymažeme máslem.
3. Pak následuje příprava náplně a opět nic složitého. Smícháme všechny suroviny na náplň, ne šlehačem, jen ručně. Jde to velmi dobře. Náplň nalijeme na korpus.
4. Pečeme v předehřáté troubě na cca 180 stupňů asi 40 minut. Čas je trochu orientační, protože si to úplně nepamatuji.
5. Jedna důležitá věc, ke koláči jsem přistupovala jako ke klasickému cheesecaku, tudíž pokud nemáte zkušenost s cheesecaky, doporučuji přečíst můj příspěvek Základní cheesecake.

Zapečený brokolicový kuskus s mozzarellou

Musím se přiznat, že tento i předchozí recept tahám z mého foto archivu, protože snad už dva měsíce jsem žádné jídlo nevyfotila. Bylo to dáno mojí podivnou chutí k jídlu, která provází asi spoustu těhotných. Ale chutě už se vracejí zpět a doufám, že zase brzy nafotím spoustu zajímavých jídel, o které se podělím.

Tento slaný nákyp je vcelku jednoduché jídlo, které se hodí k lehčímu obědu nebo večeři.

hrnek = 250 ml

Suroviny:

• 1 hrnek kuskusu,
• 350 g brokolice,
• 1 středně velká mrkev,
• 1 středně velká cibule,
• 100-150 g mozzarella,
• sůl,
• rozmarýn,
• olej.

Postup:

1. Kuskus si uvaříme dle návodu. To je zpravidla tak, že na 1 díl kuskusu dáme 2 díly vody, takže logicky na 1 hrnek dáme 2 hrnky vody. Na některých kuskusech jsem ale viděla i jen 1,5 dílu vody. Kuskus dáme do vody, osolíme, promícháme, dáme vařit, jakmile začne voda vřít, vypneme a necháme 5 minut dojí. Já to dělám vždy tak, asi je víc způsobů.
2. Brokolici si uvaříme do měkka ve vodě. Vychladlou brokolici pak nakrájíme na menší kousky.
3. Mrkev si očistíme a postrouháme na hrubo. Cibuli si očistíme a pokrájíme na malé kousky. 
4. A pak už jen vše smícháme dohromady. Do větší mísy dáme kuskus, brokolici, cibuli, mrkev, osolíme, přidáme rozmarýn a vše pořádně promícháme.
5. Pekáč si vymažeme olejem a směs do něj vysypeme.
6. Pečeme asi 30 minut na 200 stupňů.
7. Na posledních 10 minut přidáme plátky mozzarelly.